|
|
Osmanské nebezpečí ve střední Evropě počátkem novověku - pracovní text pro výuku dějepisu na gymnáziu
MÁSÍLKO, Martin
Diplomová práce se zabývá osmanskými výboji do střední Evropy v předbělohorské době ohraničené léty 1526 (bitva u Moháče) a 1606 (konec patnáctileté války). Hlavní pozornost se zaměřuje na válečné operace z uherských bojišť a s tím spojené vysílání zemské hotovosti z habsburského soustátí. Nastalá situace se nedotýkala pouze válečníků, kteří okusili bojiště, ale také obyvatel Království českého, zvláště Moravského markrabství. Představitelé obou skupin prožívali do té doby neznámou situaci a svým chováním a jednáním na ni reagovali. Na odborný výklad plynule navazuje didaktická část určená středoškolským pedagogům, jež transformuje téma do podoby školní látky. Na závěr nechybí ani výběrová výuková edice okolo desítky pramenů korespondujících se strukturou práce.
|
|
|
Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
Hunčovská, Barbora ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tématu používání přepravních zvířat v první světové válce nebylo dosud v českém prostředí věnováno takřka žádné pozornosti historiků. Předkládaná bakalářská práce se snaží tuto mezeru alespoň z části zaplnit. Postihuje cestu koní a dalších tažných, nákladních a jezdeckých zvířat celou válkou na všech jejích frontách a odpovídá na otázky, jakým způsobem byla tato zvířata ve válce využívána, s čím se na bojišti potýkala a jaké se jim dostávalo péče. Studium historických pramenů administrativní i osobní povahy domácí i zahraniční provenience kombinuje s poznatky etologie koní a jim příbuzných zvířat. Práce se dále podrobně věnuje i vztahu vojáků první světové války ke koním sloužícím v armádě a pokouší se určit místo válečných koní v obrazu a paměti první světové války.
|
|
|
Pohroma netolická. Vliv bitvy u Záblatí na každodenní život panství
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol postihnout změny v životech obyčejných obyvatel na netolickém panství v průběhu let 1618-1620. Za použití pramenů osobní korespondence a evidenční povahy je dokumentováno, jak působily válečné střety na obyvatelstvo jižních Čech v době rané fáze třicetileté války. Cílem práce je rekonstrukce válečných událostí od počátku stavovského povstání až po bitvu u Záblatí. Pozornost je věnována také změnám v každodennosti venkovanů žijících na jihočeském bojišti. K těm docházelo především prostřednictvím proměn selských gruntů a měšťanských domácností. Dále se každodennost obyvatel měnila skrze sociální, hospodářské a majetkové změny. Ty jsou dokumentovány způsobem porovnání předválečné situace s poválečným prostředím, ve kterém se tehdejší člověk snažil žít a přežít. Celou práci shrnuje závěr, který rekapituluje zjištěné poznatky a nabízí další možnosti bádání.
|
|
|
Válka v myšlení a každodenním životě jihočeské nižší šlechty ve druhé polovině 16. a na počátku 17.století
KOREŠ, František
Autor diplomové práce usiloval za pomoci historickoantropologických metodologických přístupů o zachycení rozmanitých podob válečného zážitku jihočeské nižší šlechty předbělohorského období. Předmětem jeho zájmu se staly životní osudy urozených mužů a žen, které se odehrávaly na pozadí tří klíčových vojenských událostí druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Dvě protiturecké výpravy české zemské hotovosti z let 1566 a 1594 stejně jako vpád pasovského vojska do Čech v roce 1611 vydatně působily na způsoby uvažování, chování a jednání jihočeských rytířů. Osobní korespondence vybraných šlechtických rodů posloužila jako heuristické východisko při hledání odpovědi na otázku, jaké cesty volil urozený jedinec k obraně staletími prověřených hodnot a k prosazování vlastních i rodových zájmů. Záměrem celého výzkumu bylo prohloubení poznatků o dějinách nižší šlechty vyzdvižením jedinečné úlohy dějinného aktéra ve válce. Zpracováním tématu válečného zážitku vznikl příspěvek na pomezí politických, vojenských, sociálních a kulturních dějin raného novověku.
|
host ::
RSS.